Talent je pro mě něco tajemného a jedinečného, říká vítězka soutěže Adéla Molnárová

před měsícem  |  Rozhovory | Zprávy |   0 komentářů

molnarova-adela-nahled Talent je v každém z nás, tak zní motto nové celostátní soutěže Dívka Talent. Její základní kolo probíhalo také v Žatci, kde o titul Dívky Talent Žatec se ucházelo osm finalistek. Osm nadaných slečen předvedlo na galavečeru v zaplněném hledišti žateckého divadla své pohybové nadání, důvtip a krásu. Vítěznou korunku nakonec získala Adéla Molnárová z Podbořan. Co pro Dívku Talent Žatec 2017 vlastně talent znamená, o čem sní, čeho v životě chce dosáhnout, o tom jsme si s Adélou povídaly několik dní poté, co získala titul Dívka Talent, ve školní knihovně o velké přestávce.

 

Kdo je Adéla Molnárová? Prosím, představ se lidem, kteří soutěž nesledovali.
Je mi 15 let, narodila jsem se 2. 2. 2002 a bydlím v Podbořanech. Chodím do 9. třídy Základní školy Podbořany, Husova 276 a teď mám za sebou přijímačky na žatecké a kadaňské gymnázium, kam se hlásím. Ráda od malička tancuji, mám ráda koně, cyklistiku, běhání, atletiku, florbal. Zajímá mě psychologie, filozofie a učitelství, a tomu bych se chtěla v budoucnu věnovat. A samozřejmě ve volném čase i tanci.
Tanec odmalička
Ten také ve velké míře přispěl k tomu, že jsi vyhrála. Rozhodla o tom zkušená porota i diváci. Od kolika let se věnuješ tanci?
To je trochu složitější. V podstatě od svých čtyř let, když jsem začínala v přípravkách v tanečním oboru, pak mě to asi přestalo bavit a jezdila jsem na koni 3 až 4 roky. U pana Staňka ve Chmelištné. Když mi bylo asi deset, spadla jsem ošklivě z koně a už jsem se pak bála jezdit. Tak jsem se vrátila k tanci, nejprve do tanečního kroužku v DDM, pak na taneční obor do ZUŠky, který vedla paní Soldátková, ona pak odešla a nyní nás vede Karolina Hlinková.
Tanec je široký pojem, jakému druhu tance se věnuješ ty a co nejraději tančíš?
V tanečním oboru se zaměřujeme na moderní i klasický tanec, trochu jazzu, prvky baletu. Mám ráda také show dance, art dance a disco dance. V ZUŠce máme výuku zhruba 2,5 hodiny jednou týdně, je to poměrně málo. Trochu mě mrzí, že se nezúčastňujeme tanečních soutěží, proto bych chtěla příští rok najít taneční obor nebo uskupení, taneční klub, kde se tanci věnují ve větší míře.
Co tě vedlo přihlásit se do soutěže Dívka Talent?
Když jsem byla trochu mladší, koukala jsem na Dívku roku na internetu a říkala jsem si, že bych moc chtěla být jako ony. Pak jsem na to nějak zapomněla, ale když jsme se s mojí kamarádkou Kamčou bavily o Kateřině Mullerové, Dívce roku 2016 Žatec, vzpomněla jsem si na to. Chtěla jsem vyzkoušet, jaké to je stát na molu, vystupovat před publikem, nejenom tančit, ale i mluvit, prezentovat, konverzovat. A také poznat nové lidi.
Dáma v rodině
Takže ses přihlásila sama, nebyl to někdo z rodiny. Mimochodem můžeš nám ji trochu přiblížit?
Máma je zdravotní sestřička na gynekologii, táta vychovatel v dětském domově a má svůj servis pro jízdní kola, mám ještě starší sestru Elišku, je jí 19 a studuje na obchodní akademii v Žatci. Pro mě do rodiny patří i naše fenečka Dáma.
Účastnila ses už nějakých soutěží krásy?
Ne. Je to vlastně první taková soutěž v mém životě.
Už je to nějaká doba od jejího finále. Jak jsi oslavila své vítězství?
Ještě ten večer jsme s rodinou šli na večeři. Pro mě oslava není nutná, už jen to, že jsem vyhrála, je pro mě slavností.
Co se změnilo po výhře v soutěži?
Asi nic zásadního. Proběhlo pár setkání, focení, teď rozhovor s vámi do novin (smích). Reakce jsou různé. Někdo se upřímně se mnou radoval, ale zaslechla jsem i „výtku“, že si tak zvedám ego. Je to jejich názor, ale mrzí mě to…
Dobrá parta
Jak probíhalo základní kolo v Žatci, přípravy na finále? Co tě nejvíc bavilo?
Celé to trvalo skoro půl roku. Casting v Žatci proběhl už loni 19. prosince. První mluvnická, pohybová cvičení začala v lednu. Cvičily s námi Denisa Czervoniaková a Katka Mullerová. Bylo to občas hodně veselé! Byli jsme dobrá parta, trénovali jsme mluvení, základy chůze, choreografii, skvělá byla příprava volné disciplíny, což byla ukázka toho, čemu se nejvíc věnujeme a co nás nejvíc vystihuje. Celý ten kolotoč mě strašně bavil, brala jsem to jako kroužek, na který jsem se pokaždé těšila. A mrzelo mě (myslím, že nás všechny), když to skončilo.
Čeká tě ještě semifinále, které se bude konat 11. června v Plzni, je to tak?
Ano, je to tak. Už se moc těším.
Jsou u Dívky Talent nějaké váhové, výškové limity?
Je pravda, že bych se svými 173 centimetry prošla i nejpřísnějšími pravidly, ale tady takové limity nejsou. Přiznám se, že momentálně nevím, kolik vážím, ani u někoho jiného nehledím na váhu, je to jen číslo. Pro mě je důležité, jak se ta váha zobrazuje na člověku, jak ten člověk působí, čím je zajímavý…
Plánuješ nějaké další podobné soutěže?
Možná v budoucnu zkusím nějakou další, konkrétně nemám nic v plánu. Možná, že by mě i naplňovalo být modelkou, ale zastávám názor, že modelka má mít charisma, ne být ramínko na šaty!
Převážilo učitelství
Jaký tedy máš sen?
V nejbližší době – dostat se na gymnázium. Věnovat se tomu, co mě baví. Dostat se na vysokou školu… No, měla jsem také sen stát se letuškou. Asi v 6. – 7. třídě jsem vážně uvažovala, že chci na střední odbornou školu civilního letectví v Praze. S časem ale převážila ta psychologie a učitelství.
Jsi v devítce základní školy, neuvažovala jsi v páté třídě o osmiletém gymnáziu? Určitě jsi měla předpoklady…
Ano, doma jsme o tom přemýšleli, ale nakonec jsme se rozhodli, že zůstanu ve škole dál, abych až v devítce rozhodla sama, kam chci. A jsem moc ráda, že to tak dopadlo, že jsem prožila celou základku se svými kamarády a učiteli.
Máš nějaký učitelský vzor?
Musím říct, že na škole máme samé skvělé učitele, opravdu! Od 1. stupně, kde jsem měla paní učitelku Jaroschovou, poté paní učitelku Pláničkovou, po 2. stupeň, kdy máme třídní paní učitelku Rothovou. V tomto směru mám hodně vzorů. Také na spolužáky mám štěstí. Jsme hodně stmelená, družná třída, ráda sem chodím. I proto jsem tady pokračovala na 2. stupni.
Takže tě třída podporovala i během soutěže? Kdo tě nejvíce podporoval?
Určitě ano, a nejen oni. Podporovali mě i žáci z jiných tříd a myslím, že i učitelé.
Samozřejmě mi fandila široká rodina. Říct, kdo nejvíc, to asi nedokážu, ale všichni společně, to pro mě bylo nejvíc!
A co taneční vzor, máš nějaký?
Taneční vzor nemám. Nebo vlastně ano. Sebe. Můj taneční výstup se odráží ze mě, z mých pocitů, nálad. Když tančím, otevře se ve mně jakýsi svět, můj svět.
Říkalas, že jsi jezdila na koni. Kdyby nebylo toho pádu, jezdila bys dál?
Asi ano. I tak klidně bych znovu sedla na koně, ale neměla jsem příležitost.
Přivedla k běhu mámu
Slogan soutěže Dívka Talent je „Nehledáme jen krásné tváře, ale inteligentní a osobité dívky, které mají zájem o sport a smysl pro humor“. Jakým sportům se věnuješ?
Když nepočítám tanec, pak je to florbal a volejbal, také i běh. Dříve mě hodně bavilo běhání, a to tak, že jsem k němu přivedla i mamku. Chtěla jsem se tomu věnovat více a tak jsem ji asi před dvěma roky poprosila, aby šla běhat se mnou. Mamka tedy šla a začalo ji to bavit, mně se běhání naopak křížilo s tréninky, výukou a tak u toho běhání ona zůstala a já naopak nabrala jiný směr. Teď běhá ve skupině Rozběháme Podbořany, účastní se různých běžeckých akcí, a moc ji to baví.
Máš ráda knížky, co ráda čteš?
Zajímá mě právě téma psychologie a filozofie. Ale po pravdě, když je například zataženo a mohla bych si číst, tak přes den raději jdu ven s pejskem na procházku.
Užívám si svobody
A co když je opravdu ošklivo, že ven bys ani psa nevyhnala?
Tak to už vážně sáhnu po knížce, nějakém dívčím románu, poezii nebo odborné knize.
Co ty a kluci? Zeptám se na rovinu – máš chlapce?
Teď ne, rozešli jsme se. Tak si užívám svobody (směje se). Ovšem je hezké, když se dva mají opravdu rádi. Nechci, aby to vyznělo moralisticky, ale podle mě těmito slovy – mám rád, miluji tě – se dost často plýtvá…
Získala jsi titul Dívka Talent – co pro tebe talent znamená?
Něco tajemného a jedinečného. Něco, co člověka tvoří. Zároveň samotné nadání nestačí. Pokud má člověk chuť s talentem pracovat, může v životě dosáhnout něčeho velkého.
Děkuji za rozhovor. Přeji ti, abys v životě dosáhla něčeho velkého a splnila si své sny. Alla Želinská

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: