Strom na břehu Ohře se stal sochou

před čtyřmi roky  |  Kultura | Publicistika | Zprávy |   0 komentářů
socha-nahled Koštice – Dlouho, asi sedm let, se tyčil suchý topol na břehu Ohře v Košticích, v místě známém jako Ostrov. Jeho suché větve hrozily pádem a v nejhorším případě i zraněním těch, kteří tudy procházejí přes lávku. „Musíme s tím něco dělat,“ řekli si členové Vožekova sdružení a společně s obcí se rozhodli, že by nebylo špatné, kdyby ze starého kmene vzniklo umělecké dílo. Na zhotovení dřevěné sochy bylo vyhlášeno výběrové řízení, do kterého se mimo dalších přihlásil s návrhem sochař Jan Švadlenka z Mukařova u Prahy.
Jeho vize skvěle korespondovala s představovou sdružení i obce, neboť představovala prameny a z nich tryskající kapky. „Návrhů jsem zaslal několik, ale vybráno bylo ztvárnění vody již proto, že socha měla stát v těsné blízkosti řeky, z čehož jsem také vycházel,“ prozradil v úvodu našeho povídání umělec, který se v roce 1963 narodil v Praze a jeho životním snem byl profesionální fotbal. Po vojně hrál za Slávii a později za Xaverov, ale nemoc mu jeho velké plány zmařila a tak v sobě objevil umělecké vlohy. A tak se stal s fotbalisty znenadání sochař. Dnes je již uznávaným umělcem a jeho sochy zdobí nejednu českou i zahraniční galerii a soukromou sbírku.
„Realizace sochy zde v Košticích trvala asi čtrnáct dnů. Nejprve bylo třeba odstranit suché větve, aby zůstal pouze kmen asi padesátiletého stromu. Z něj jsme pak za pomoci motorové pily, dlát a brusek vytvářel výslednou skulpturu,“ popsal práci. Jeho dílo ocenili všichni přítomní při slavnostním odhalení, které provedl po průvodu oslavujícím Letnice herec Jan Přeučil spolu s autorem sochy, starostou obce a předsedkyní Vožekova sdružení. „Socha prožila nedávno skutečný křest, totiž rozlitou řeku Ohři, je tedy skutečným symbolem vítězného života. V obci tak vzniklo krásné zákoutí i s umělecky ztvárněnou lavičkou,“ duše Vožekova sdružení Irena Hellerová.
Koštice a sdružení Vožekovo připravilo letos na pouť ke sv. Antonínu obzvlášť bohatý a různorodý program. Mottem poutě bylo obnovení tradice Letnic jako pohanského symbolu slunovratu – času nastávající úrody, hojnosti a oslavy života. Průvod děvčátek, která po cestě rozhazovaly okvětní lístky, vedl od želevické hospůdky přes čtyři zastavení u památných míst Koštic. Na hřišti pak děti zhlédly moderní Šípkovou Růženku v loutkovém podání Divadla Evy Hruškové a Jana Přeučila.
Muži, ale i ženy neodolali pokušení zastřílet si z kuše ku ptáku. Dřevěnou atrapu ptáka vytvořil místní všeuměl pan Antonín Jaroš a králem střelců, který trefil ptáka přímo do srdce, se stal přespolní pan Malát. Vrcholem poutě se stala výstava svatebních šatů, líčení, účesů a výzdoby. Hasiči pak postříkali děti pěnou a večer před plným sálem sehráli koštičtí ochotníci komedie S tvojí dcerou ne! Na hřišti si pak tancovalo až do rána.
Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: