Osmnáct nadšených kluků chce zvednout dorostenecký tým Podbořan

před šesti měsíci  |  Rozhovory | Zprávy |   0 komentářů

img-3738-nahled Osmnáct nadšených kluků, poctivých dříčů, spoluhráčů, kteří táhnou za jeden provaz, občas si zanadávají, ale i vzájemně se povzbudí… To je fotbalový tým dorostu Podbořan U 17. Vede je trenér Marek Karas. Hráčům plně důvěřuje, trénuje je s plným nasazením, totéž vyžaduje i od nich. Tréninky probíhají i třikrát týdně a účast je téměř stoprocentní. Kluky to zkrátka baví, což je známka dobré práce trenéra.

 

Marek Karas jako nový trenér převzal dorostenecký tým teprve před pár měsíci, kluci byli na posledním místě tabulky. Do další sezony si však klade velké cíle a věří, že hráči ho nezklamou a společně jich dosáhnou. Jak probíhá příprava, jak vypadají nové tréninkové jednotky, jak hodnotí hru, zápasy, co si přejí do budoucna, o tom všem a nejen o tom jsme hovořili s trenérem Markem Karasem.
Máme velké ambice
Celek mužů Podbořan hraje 1. A třídu, podzim skončil v polovině tabulky na 7. místě. Co ale tým vašeho dorostu U 17, jak si vede?
Dorost jsem převzal, když byl na posledním místě tabulky. Jak jsem slíbil, změnil jsem koncepci tréninků a začal trénovat hráče hlavně ve fyzické přípravě, která byla nedostačující. Dneska umí hrát kopanou každý kluk, ale každý nemá sílu a fyzičku, to nám chybělo. K dnešnímu dni máme za sebou 14 tréninkových jednotek po dvou hodinách. Hráči praktikují i individuální tréninky a mně dokládají výsledky (běhu, sedů lehů a třeba kliků).
Tým dorostu skončil uplynulou sezonu na posledním místě tabulky, pomýšlíte na lepší umístění?
Určitě pracujeme s celým týmem na tom, abychom začali předvádět fotbal nám vlastní, na poslední místo tabulky rozhodně nepatříme. Máme velké ambice, velké cíle, ale bez cílů to nemá smysl dělat.
Jak hodnotíte hru kluků? Co se dařilo, naopak na čem musíte přes zimu zapracovat?
Tým se dává neustále dohromady i po kamarádské stránce, jsem zastánce toho, že musíme působit jako jeden muž, bez důvěry jeden v druhého to nemůže fungovat. Zlepšila se morálka a fyzická připravenost, hráči od 18. ledna mají pomalu všichni naběhané povinné kilometry. Tréninková jednotka trvá zpravidla dvě hodiny, a jsou to dvě hodiny myslím dost kvalitní přípravy.
Můžete konkrétně vyjmenovat tři hráče, kteří jsou největší oporou mužstva, a čím jsou pro tým tak důležití?
S mým  příchodem k týmu se vrátili i hráči, kteří podzimní část nehráli. Určitě zmíním Lukáše Fořta, Lukáše Krumla a Martina Kroba, to jsou výborní hráči, a já jsem s nimi měl možnost pracovat už v žákovském věku. Tím, že jsem u týmu jako jediný trenér, jsem nominoval Lukáše Fořta jako mého asistenta. Jeho herní kvalita a přístup k tréninkům je příkladná a pro mě obrovská pomoc. Nechci ale vyzdvihovat a snižovat nějaké i třeba nově příchozí hráče, ještě se poznáváme a stmelujeme tým. Navíc mám určitou taktiku a nechci sdělovat moje zbraně z týmu. Všichni, kdo se podílejí se mnou na trénincích a celkově na přípravě, jsou důležití. Jarní sezóna pak napoví, kdo byl pro mě nejdůležitější, ale já odpovím už teď – je to celý tým U 17 dorostu Podbořan.
Máte zimní přípravu? Jak vypadá?
Zimní příprava probíhá převážně v hale TJ Tatran Podbořany, máme štěstí, že máme skvělého správce tréninkového areálu pana Šedu a můžeme, kdykoliv je volno, v hale trénovat. Trénujeme ve středu, v pátek a sobotu ve dvouhodinových tréninkových jednotkách. Sobotní tréninky jsou na venkovním umělém povrchu hřiště gymnázia Podbořany, kde je konečně pořádná hrací plocha. Koncepce tréninků – to už je takové mé tajemství.
Odešel někdo ze současného kádru a chystáte na jaro nějaké posily?
Samozřejmě že jsou hráči, kteří tento tlak na výkony a celkově na disciplínu neunesli a opustili naše řady, třeba toho budou jednou litovat. Na druhou stranu chodí hráči, kteří mají zájem reprezentovat TJ Tatran Podbořany a jak jsem zmiňoval, tři borci přišli, a to je pro mě veliká posila. Mám ještě rozjednané hráče z vyšších soutěží, ale myslím, že ty už nebudu potřebovat. Pokusím se ale ještě o jednoho, který sice s námi trénuje, ale není člen týmu. Ovšem ani tito hráči nemají jistotu základní sestavy, mám zpracovaná kritéria, která musí splnit všichni hráči bez výjimky u mě, třeba i Messi, ale na toho asi nemáme finance (smích)… Matematika je jednoduchá, 1 až 11 ve fyzických testech a účasti na trénincích budou tvořit základní sestavu, 12 až 20 budou muset zamakat, těch kritérií mám samozřejmě více. Hrát v základu může každý, ale zadarmo to nebude, prostě si to musí každý  hráč zasloužit.
Vzpomenete si, který zápas byl pro tým nejtěžší a proč? Za který zápas byste mužstvu vysekl poklonu?
Co jsem viděl, zápasy se nevydařily, hráči určitou kvalitu měli, ale nezúročili to. To je spíše dotaz na bývalé trenérské duo. Kde byla chyba neúspěchu, ukáže až ostrá sezóna, a sám jsem zvědav. Jeden zápas jsem ale vedl, dostal jsem důvěru bývalých trenérů a na posledním turnaji sezony v Chomutově jsem vedl poslední zápas se Žatcem. Je to náš soupeř i v soutěži a myslím, že je lídrem tabulky. Zde hráči předvedli parádní výkon a po dlouho nerozhodném stavu 1:1 jsme nakonec 2:1 prohráli. Ale na turnaj přijelo jen 11 hráčů (marodka na konci roku atd.) takže nebylo možné střídat. To byl vlastně zápas prvního a posledního týmu tabulky – a naši drželi krok, to je povzbuzující.
Jaké máte cíle do jarních odvet?
Tak tady budu stručný. Každý zápas vyhrát.
Zavedl jste nové tréninkové jednotky…
Ty tvořím na každý trénink, čerpám ze všech možných zdrojů, mám na to i skvělého asistenta, který hrál v Mostě. Konzultuji tréninky i se sporťáky armády, tam jsou také výborní fotbalisté, třeba Ján Ducár. Jinak je věc fyzičky, to už jsem zmiňoval, a individuálního přístupu k hráčům. Můj pocit je, že hráči si tréninky užívají, a co je důležité, jsou disciplinovaní, to je určitě cesta k úspěchu.
Nejstarší a nejmladší
Byla to šťastná volba, kluci chodí na tréninky s nadšením, elánem, v hojném počtu a hlavně těší se na ně i na ostré zápasy. Tak mluví o novém trenérovi a současném stavu mužstva osmnáctiletý Lukáš Fořt, asistent trenéra Karase, nejstarší hráč týmu Podbořan U 17, plně s ním souhlasí i nejmladší hráč týmu, obránce David Klán, jemuž je šestnáct.
„Máme intenzivní zhruba dvouhodinové tréninky, které jsou rozdělené na fyzickou, technickou a zátěžovou přípravu. O hodně větší důraz je kladen na fyzickou přípravu, s trenérem se pořádně nadřeme, ale je s ním i sranda,“ pochvaluje systém přípravy nového trenéra jeho asistent Lukáš, jenž hraje fotbal od svých tří let a nyní studuje v Mostě na učitele tělesné výchovy. „Mám o dvanáct let staršího bratra, který úspěšně vedl s tátou fotbalový tým a vlastně přivedl mě ke spolupráci s Markem Karasem, je to podle mě výborný kouč,“ dodává Lukáš, jenž během týdne v Mostě trénuje každý den a do Podbořan na tréninky jezdí vždy v pátek.
Práce s balonem, přeskoky branek, běh, kliky, dřepy, to vše a mnohem víc musejí kluci během tréninků ať už v tělocvičně Tatranu nebo na umělém trávníku u gymnázia zvládnout. „V týmu jsem druhým rokem, předtím jsem fotbal nehrál, deset let jsem se věnoval plavání. Teď mě ohromně baví kopaná, a nebojím se říct, že i díky trenérovi,“ říká David, který studuje v Chomutově průmyslovku, tréninky v Podbořanech ovšem nevynechává. „Hlavním „nebezpečím“ u nás je to, že kluci v tomto věku přecházejí na jiné školy a hrozí, že odejdou, ale oni naopak k nám přicházejí, to je skvělé. Máme tu jednoho spoluhráče z Chyše, dva kluci přijeli z Anglie,“ konstatuje David, jehož mladší bratr hraje florbal.
Mladí fotbalisté do začátku sezony, která pro ně naostro začne 25. března, musejí povinně naběhat 30 kilometrů, projít fyzickými testy, aby se dostali do základní sestavy. „Toho se nebojíme, makáme na tom, a přijďte na náš zápas, na ten se těšíme!“ loučí se s námi kluci a jejich trenér.
Hodně štěstí! Alla Želinská

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: