Na zámku chtěl vybudovat muzeum pohřebnictví: Kulturní památka ale chátrá, stejně jako v Postoloprtech, více štěstí měly Nový Hrad i Peruc

před jedenácti měsíci  |  Zprávy |   0 komentářů

Vršovice, Louny – Velké plány měl majitel vršovického zámku Miroslav Trejbal s rozsáhlým areálem. „Chtěl jsem zde vybudovat velkosklad kamenictví a zřídit muzeum pohřebnictví,“ vypověděl v přípravném řízení. Vše se ale „mírně“ změnilo, zatím co z hospodářských staveb budoval prostory na bydlení spolu s rozlehlým bazénem, historické části zámku včetně sýpky a věže jsou v havarijním stavu.

 

Rozsáhlá devastace
Vše došlo až k trestnímu stíhání, případem zneužívání vlastnictví se v úterý zabýval Okresní soud v Lounech. Obžalovaný se k soudu nedostavil, poslal omluvu s tím, že je v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Státní zástupce ho obvinil z toho, že jako vlastník objektu zámku ve Vršovicích u Loun, který je od roku 1958 národní kulturní památkou, neplnil od prosince 1997 do září 2015 své povinnosti o státní památkové péči a dopustil rozsáhlou devastaci historických budov. Do renesančního zámku, který je unikátní svou černou kuchyní a sýpkou, kvůli chybějící střešní krytině zatéká, konstrukce jsou prolezlé dřevomorkou, poškozené jsou i krovy, na sýpce spadla střecha, na vodárenské věži chybí střešní krytina.
Dotace nevyužil, musel by plnit pokyny
„O dotace jsem žádal kolem roku 2000 na krajském úřadě, třikrát mi byly zamítnuty. Plánoval jsem, že opravím část zámku z výdělku muzea. Do rekonstrukcí jsem z vlastních zdrojů vložil již dvacet milionů korun,“ četl výpověď obžalovaného z přípravného řízení soudce. O pravém opaku před soudem hovořila zaměstnankyně městského úřadu. „Několikrát jsem pana Trejbala upozorňovala na možnost dotace z ministerstva, kraje či z jiných zdrojů. Ale nikdy toho nevyužil. Ale podle mě o ně nestál, protože by musel dodržet přesně dané postupy a podmínky. Chtěl si dělat, co chtěl, a proto o dotace nežádal,“ vypovídala referentka státní správy. V roce 2005 obžalovaný sundal vodárenskou věžičku. Odbor mu nařídil dostavění střechy. „Bylo s ním strašně špatné jednání, ale postupně vystavěl kostru věže. V rozporu se stavebním zákonem také například vybudoval v hospodářských budovách betonové podlahy nebo vikýře na střeše, které tam nemají, co dělat, chtěl být svým pánem,“ líčila jednotlivé kroky úřednice.
Obec na opravu peníze nemá
Na dotaz soudu, jaké jsou další postupy při nezajištění nutných oprav, svědkyně uvedla, že by rekonstrukci mohla provést obec a poté po majiteli částku vymáhat. Vršovice ale na nutnou rekonstrukci z obecní kasy nemají. „Roční rozpočet obce by nepokryl ani desetinu nejnutnějších oprav. Již před více jak deseti lety jsme upozorňovali na to, co se na zámku děje. Že majitel bezdůvodně sundal věž, že schválně porušuje střešní konstrukce a tím dochází k devastaci. Bohužel jsme se nikde nedovolali. Současný trest přišel jaksi pozdě a je otázkou, zda se něco změní. Nevěřím tomu,“ sdělila nám starostka Vršovic Pavlína Adamová. Trejbal dostal od Městského úřadu v Lounech pokutu čtyřicet tisíc korun, tu zaplatil po splátkách vloni v prosinci. Znalecký posudek určil, že obžalovaný degraduje památku opravami hospodářských budov v předzámčí, zámek ale dál pustne. Soud Trejbalovi vyměřil podmíněný jednoletý trest se zkušební dobou na dva roky a také mu určil povinnost zamezit dalšímu chátrání kulturní památky. „Obžalovanému nemůžeme věřit, že nemá peníze, když za několik milionů zrekonstruoval hospodářské budovy v předzámčí,“ odůvodnil své rozhodnutí soudce. Pokud během zkušební doby nezamezí dalšímu chátrání, bude mu trest proměněn na nepodmíněný.
Rekonstrukce na Peruci i v Jimlíně
Obdobný osud má i zámek v Postoloprtech, který postupem času chátrá. Žádné větší rekonstrukce neproběhly na památce již čtrnáct let, zloději postupem času odnesli vše, co se dalo zpeněžit. Italský majitel zajišťuje pouze nejnutnější opravy vždy po výzvách města Postoloprty. V zámecké zahradě se konají městské kulturní akce, od roku 2009 se zde můžete nechat oddat.
Na lepší časy se blýská na Peruci. Tamní zámek před časem koupila od britských majitelů Dominika Matušová. Vize počítá s vybudováním pohádkového objektu se stylovou sklepní restaurací. Rekonstrukce zámku, které si vyžádají desítky milionů korun, byly zahájeny již v listopadu loňského roku. „Chci kombinovat turistiku se zábavou, nabídnout zajímavý program a zážitky pro každou věkovou generaci. V Dětenicích pořádáme rytířské turnaje či pohádkové víkendy s důrazem na zábavu pro celou rodinu. Ročně je navštíví dvě stě padesát tisíc lidí. Podobné pojetí připravujeme pro Peruc, ale konkrétní plány ještě nechci prozrazovat,” dodal majitel Pavel Ondráček.
Nejvíce vzkvétá Nový Hrad
Zatím největší rekonstrukce a slávy dosáhl zámek Nový Hrad v Jimlíně, který je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje. „Za poslední šestnáct let si rekonstrukce na zámku vyžádaly přes 130 milionů korun, v říjnu nás čeká oprava cest a odvodnění budov,” řekl na dotaz ředitel zámku Josef Kabát. V současnosti láká památka na řadu kulturních akcí, v neděli hostila například dětský den, který navštívilo patnáct set zájemců. Ve čtvrtek 16. června tu bude zahájen přednáškový cyklus od Kolowratů ke Schwarzenbergům. Jan Dienstbier představí středověkou nástěnnou malbu v Poohří. V pátek se kaple svatého Josefa zapojí do Noci kostelů. Zámek nabízí možnost ubytování i uspořádání svatby.

 

 

Sdílet: Facebook

Tisknout článek

0/5 bodů (0 hlasování)

Komentáře

Doposud nebyl připojen žádný komentář. Buďte první!

Váš komentář

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Potvrďte, že nejste robot: